
"Eppur si muove" -- Galileo Galilei
Orion
Včera jsem poprvé viděl souhvězdí Orionu.
Byla po dlouhé době, alespoň na krátkou chvíli, na pražském nebi dobrá viditelnost, mraky se zvedly, a na jihovýchodě se rozzářil král nebes, Orion. Nevím jestli to bylo tím vzduchem nebo momentální čistotou ovzduší, ale on fakt zářil - narozdíl od letní a podzimní (pražské) oblohy byla spousta hvězd vidět pouhým okem.
Krásně jsem viděl Rigel, Betelgeuse i Orionův pás. Pak jsem si těsně nad jihovýchodním obzorem (no, prostě těsne nad okrajem paneláku) všiml opravdu jasné hvězdy. Myslel jsem nejdřív, že je to nějaká planeta (tak to zářilo), ale v tuto roční a denní dobu tam žádná být nemohla... Venuše i Jupiter již zapadly a navíc byly na jihozápadě, nikoliv na jihovýchodě. No, nakonec jsem, z mapy, zjistil, že se jedná o nejjasnějsí hvězdu oblohy, majestátný Sírius z Velkého Psa.
Celé včerejší pozorování (cca kolem 22:30) netrvalo ani 10 minut, protože byla strašnááááá zima a foukal vítr. Měl jsem sice na sobě bundu, ale jinak jsem na to nebyl vybaven. Přístě se obléknu jako Eskymák.
Daleko větším problémem ale bylo, že foukal poměrně silný nárazový vítr, takže se mi občas dalekohled nepříjemně rozklepal... což mému pozorování samozřejmě na kvalitě nepřidalo.
Zimní obloze zdar!